41. Podbrdská výstava psů Rokycany 10.6. 2006

41. Podbrdská výstava psů Rokycany 10.6. 2006
(Regional dog show)

Na krajskou výstavu do Rokycan jsme se vypravily hlavně proto, že se tam koná Memoriál paní Mulačové pro pinče a krysaříky, kde spolu soutěží vítězové plemen krysařík, trpasličí pinč a německý pinč.

Náladu nám trochu kazilo to, že nebýt toho že se nám nepodařilo sehnat vhodnou letenku kde by bylo možné vzít psa na palubu, mohly jsme místo v Rokycanech být ve Finsku, kde se konala v sobotu speciální výstava a v neděli Evropská výstava psů. (I když po shlédnutí výsledků z Evropské, kde zvítězili prakticky ve všech třídách kupírovaní psi bez ohledu na kvalitu nás to mrzet částečně prestalo.)

Výstava se konala v pěkném prostředí sportovního letiště, takže kruhy byly prostorné, pěkně vybavené a pohodu dokresloval docela velký počet stánků s nejrůznějším občerstvením a potřebami.

Jediné co nebylo ideální byl povrch, který spíš než trávu připomínal strniště a psům se po něm špatně chodilo. Jako naschvál si navíc Jaspiska utrhla drápek na "palečku" což sice při normálním běhání nevadilo, ale problém byl když jí do něj některé seschlé stéblo žďuchlo.

Měli jsme radost když jsme zistily že nás bude posuzovat pan Adlt. Je to rozhodčí, kterého si velice vážíme, posuzuje přesně podle standardu a všimne si i detailů, které ostatní občas přehlédnou. Navíc i v poměrně dlouhém časovém rozmezí se jeho posudky na naše psy shodují.

Poklidnou atmosféru výstavy narušil útok jednoho z uvázaných pasteveckých psů na procházející holčičku. Pes měl naštěstí košík a majitelka ho hned strhla, takže se nic nestalo, ale kolem bylo spoustu dalších psů pasteveckých plemen, které nikdo nehlídal a byli bez košíku. Přijde mi, že si jejich majitelé vůbec neuvědomují, co by se mohlo stát....stačilo by aby si někdo nedal pozor a šel příliš blízko. Agresivní pes by prostě měl mít vždy košík a majitel by si měl svého psa hlídat, ne pokoušet štěstí. Navíc je potřeba se zamyslet nad tím, že jediný takový incident zkazí dojem ze všech ostatních zvládnutých psů a divák se utvrdí v tom, že psi jsou krvelačné bestie jak se mu snaží namluvit média. Bohužel podobného chování jsme u některých pasteveckých plemen svědky opakovaně - majitelé by se měli nad svým přístupem zamyslet. Ještě že tentokrát všechno dobře dopadlo.

Při posouzení v kruhu Jaspiska porazila Winninku lépe utvářeným hřbetem a úhlením předních končetin, které Wini nedohnala ani celkovou elegancí a typicky "fením" výrazem který pan rozhodčí vyzdvihl. Tím Jaspis postoupila jak do závěrečných soutěží, tak do memoriálu.

Čekání na závěrečné soutěže nám zpestřily včely z blízkého úlu, které se rozhodly že je vhodná doba proto aby se začaly rojit. Roj se pomalu přesouval ve výšce metr a půl nad zemí přes výstavní plochu a jeho pohyb kopírovali prchající vystavovatelé. Evakuace musela proběhnout i v jednom z kruhů kde ze kterého se psi plynule přesunuli do vedlejšího prázdného, kde se pokračovalo v posuzování. Nakonec roj odletěl do blízkého lesa, ale část vystavovatelů i nadále s obavami pozorovala dění kolem úlů.

Závěrečné soutěže pro nás začaly memoriálem pro pinče a krysaříky. Můsím říct že jsme byly opravdu zklamané. Rozhodčí se ani nesnažil tvářit že psy posuzuje. Kromě nás nastoupila ještě krysařička, obě fenky popošly v kruhu asi dva metry, pak se krysařičce už nechtělo chodit, takže to vypadalo že místo pohybu bude postoj. Jenže krysařička místo do postoje chtěla k paničce do náruče, takže ani postoj se nekonal a rozhodčí, který se na psy prakticky nepodíval konstatoval že vítězem je krysařík. Ať už byl výsledek jakýkoliv, alepoň nás mohli nechat zasoutěžit a Jaspisku předvést.

Tiše jsme záviděly kavalírům, kteří také soutěžili ve svém memoriálu o nejlepšího psa a fenu a rozhodčí si je pešlivě prohmatal, každého psa si nechal předvést v postoji i v pohybu a pak teprve rozhodl.

Na závěr finále přišla soutěž o nejlepší fenu a psa a o celkového vítěze výstavy. Nejdřív to vypadalo že dnes máme prostě smůlu. Jaspisce se udělalo hrozné bříško, po kandyskách které dostala se moc napila. Při nástupu do kruhu ji napadla barzojka (kdyby ji Alena neodrazila, tak by Jaspis pokousala, takhle kousla Alenu do ruky). Chudák Jaspis se začala bát, a chvíli to vypadalo že nenastoupí. Naštěstí se rychle otřepala a v pohybu už běžela s ocáskem nahoru, jenže ouha - když už to vypadalo že bude všechno v pořádku, o něco zavadila do bolavého drápku a začala kulhat. Tiše jsem čekala kdy Alena odstoupí. Naštěstí Jaspis je bojovnice a zřejmě se rozhodla vyrovnat předchozí výsledek memoriálu. Po pár metrech se rozběhla už normálně a postoupila do užšího výběru. Pan rozhodčí Václavík si ji ještě nechal znovu předvést v pohybu a prohmatal ji (pinčům rozumí, dokonce je choval). Po prohlídce se ještě jednou na psy podíval a ukázal na Jaspis! Jaspiska porazila všechny krásné soupeřky a postoupila do boje o vítěze výstavy! Do finále nastoupila Jaspis se psem, překrásným bobtailem s bohatou srstí. Vůbec se nám nechtělo věřit že by malá, hladkosrstá a ještě fenka, přesto že je kvalitní, mohla porazit tak atraktivního psa. Oba psi se postavili do postoje a rozhodčí nechal Jaspis znovu předvést v pohybu. Sotva doběhla bylo to jasné - Jaspis vyhrála! Sice bylo vidět že toho má "pokrk" takže doufáme že finální fotografie nebude moc velká ostuda, ale dokázala to, ukázala že s pinčem se v závěrečném kruhu musí počítat. Po Winince která barvy pinčů hájila v soutěži Šampion Šampionů a několika umístěních v soutěži o BIG na národních a mezinárodních výstavách je to další propagace, kterou plemeno určitě potřebuje.

Výsledky:

Trpasličí pinč Miniature pinscher - rozhodčí judge - Vladimír Adlt, finále Miroslav Václavík

feny - třída otevřená
Exigor's Jaspis in Black majitel: Alena & Jana Kutíková	V1 VT, Krajský vítěz, Nejlepší fena výstavy, Vítěz výstavy (winner of class, regional winner, best female from all breeds, best in show)
feny - třída vítězů
Exigor's Winning Wera majitel: Alena & Jana Kutíková	V1 VT

nahoru